Tento předmět byl pro mě docela záhadou – nevěděla jsem, co přesně od něho čekat. Jedná se o povinný předmět, jenž byl vyučován na konci pátečního bloku povinných předmětů. Jeho cílem bylo přiblížit studentům knihovní procesy a funkce knižního trhu. Nicméně jsme se v rámci přednášek věnovali tématům spojeným s digitalizací informací, jejich dostupnosti široké veřejnosti a dalším souvisejícím tématům.
V předmětu se nám věnovalo hned několik přednášejících, kdy každý z nich měl svůj osobitý přístup k výuce a předávání informací. To, že předmět nevyučoval jen jeden člověk, mi vůbec nepřišlo na škodu, naopak. Tím, že se vyučující měnili, nám umožnili nahlížet na různá témata z různých perspektiv a dávali nám tím možnost utvořit si vlastní názor na danou věc. Nicméně styl každé hodiny byl trochu jiný – ne, že by to bylo přímo chaotické, ale občas trvalo delší chvíli zorientovat se v probírané problematice a spojit si ji s problémem již probíraným v jiných hodinách.
Čekala jsem, že fungování knižního trhu budeme v jednotlivých přednáškách probírat v současnosti a u toho budeme porovnávat, jak to fungovalo v minulosti. Bohužel v první polovině semestru jsme se do přítomnosti podívali málokdy. I když mi příklady z historie Francie připadaly zajímavé na poslech, nedokázala jsem si probíranou látku spojit se současností.
Velice poučná byla hodina s hostem z nakladatelství Host. V této hodině jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací o tom, jak funguje nakladatelství, co dělat pro to, aby se nakladatelství rozrůstalo, a jak vybírat knihy, které budou vydány. Věděla jsem, že se za vydáním publikace skrývá hodně práce, ale tato přednáška mi dokázala objasnit mě dosud nepoznané aktivity, jež jsou s tím spojeny. Velice zajímavá byla i pojetí tématu čistě z byznysového hlediska, konkurence v tomto oboru je opravdu velká a nakladatelství si nemůže dovolit moc chyb.
Nejvíce mě oslovilo téma kulturních a kreativních průmyslů, jelikož tento obor zahrnuje činnosti spojující design a kulturu. Termín kulturní průmysl poprvé použil Theodor Adorno společně s Maxem Horkheimerem ve své knize Dialektika osvícenství, jež byli představitelem Frankfurtské školy. Kulturní průmysl se věnuje masové produkci v dnešním světě. Snaží se spojit vysoké a nízké umění. Celkový koncept kulturního průmyslu stojí na třech pilířích – kultura, masa a umění. Snaží se dokázat, že konzument nemá žádný vliv na trh, zákazník má de nich pouze zdání výběru.[1] Do kulturních průmyslů se počítá film, video, TV a rozhlas, hudba, knihy, videohry a tisk. Kreativní průmysly pak zahrnují design, architekturu a reklamu. „Tento okruh je definován jako oblast, kde se kultura stává „tvůrčí“ investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Kreativita je chápána jako využití kulturních prostředků jakožto zprostředkujících produktů ve výrobním procesu nekulturních odvětví, a tedy jako zdroj inovace“.[2]Pro růst ekonomiky v dané zemi jsou kreativní průmysly klíčovou složkou. Designeři a architekti přinášejí do společnosti nové nápady, které jsou kreativní a využitelné ve společnosti. Jsou to právě oni, kteří se snaží nalézt odpovědi na otázky, jak využít nevyužitý společenský prostor, aby opět ožil. Svojí prací zvedají zažitý standard komunit a přináší nové příležitosti jak pracovního, tak společenského rázu.[3]
Výuka pana profesora Kylouška mi přišla velice poutavá a chápu, že je ve svém oboru opravdová kapacita, nicméně bych ocenila přípravu prezentací spíše v PowerPointu než ve Wordu. Ucelený text se špatně čte na dálku, poslouchat výklad, dělat si poznámky a u toho luštit, co je na tabuli pro mě byl často nadlidský výkon. Prezentace pana doktora Štyříka mi přišla velice osvěžující a zajímavá. To, že k jednotlivým tématům rovnou přikládal příklady, které jsme si měli poslechnout, zamyslet se nad nimi a pak o nich diskutovat mezi sebou, bylo obohacující. Myslím si, že to bylo ale značně problematické po technické stránce, jelikož proto bylo třeba spolupracovat mezi online a off-line prostředím, což se ne vždy dařilo. Paní doktorka Mazáčová poskytla velice srozumitelný výklad k daným tématům a zaměřila se spíše na věci, jež využijeme při zkoušce.
Co se bohužel moc nepovedlo, jsou materiály ke studiu. V materiálech se nacházejí věci vloženy v letech 2019-2021. Přijde mi to zmatené a nevím vlastně, jakým materiálům se mám věnovat při samostudiu.
Co se týče ukončení předmětu, musím přiznat, že jsem byla ztracená v tom, co se po nás vyžaduje. Zadání aktivizační části, jež měla být upřesněna v průběhu semestru, přišlo týden před ukončením semestru, což samo o sobě mě trochu zaskočilo v rámci časového plánu na zkouškové období. Ještě větší překvapením však byla informace, že vypracování dané výzvy se bude konzultovat ústně před zkouškou a je potřeba ještě přečíst určenou knihu. Sylabus do jisté míry pokryl předpoklady k ukončení tohoto předmětu, ale více detailů, jaké výzvy a úkoly budou zadány, by jistě nepřišlo na škodu.
Tento předmět mi přinesl vhled do problematiky vedení knihovny. Objasnil mi, jakou roli vlastně knihovna ve společnosti zaujímá a jaký má ještě potenciál růstu. Dokázal mi přiblížit oblast spojenou s vydáváním knih a také to, jak celý knižní trh funguje a jak vypadal v minulosti.
Naše digitální kolekce:
Zdroje:
JANSOVÁ, Iveta. Kulturní průmysl. [online]. Poslední revize 2015. cit. [5.1. 2021]. Dostupné z: <http://medkult.upmedia.cz/Keywords/kulturni-prumysl/>
JIC. Proč jsou důležité kreativní průmysly?.[online]. Poslední revize 2018. cit. [5.1. 2021]. Dostupné z: <https://www.jic.cz/magazin/proc-jsou-dulezite-kreativni-prumysly-2/>
ŽÁKOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Kulturní a kreativní průmysly v české republice. Institut umění – Divadelní ústav. Praha. 2011. ISBN: 978-80—7008-009-2. Dostupné [online] z: < https://www.idu.cz/cs/publikace/726-kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice>
[1] JANSOVÁ, Iveta. Kulturní průmysl. [online]. Poslední revize 2015. cit. [5.1. 2021]. Dostupné z: <http://medkult.upmedia.cz/Keywords/kulturni-prumysl/>
[2] ŽÁKOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Kulturní a kreativní průmysly v české republice. Institut umění – Divadelní ústav. Praha. 2011. ISBN: 978-80—7008-009-2. s5.
[3] JIC. Proč jsou důležité kreativní průmysly?.[online]. Poslední revize 2018. cit. [5.1. 2021]. Dostupné z: <https://www.jic.cz/magazin/proc-jsou-dulezite-kreativni-prumysly-2/>
Anna Dvořáková 